Hliník má mezi okny špatnou  pověst tak trochu neprávem. Půlka toho, co se o něm traduje, platila možná před třiceti lety, druhá půlka nikdy. Pojďme si projít pět nejrozšířenějších mýtů a podívat se, jak to s hliníkovými okny a dveřmi je dnes.

Mýtus 1: „Hliník přece studí“

Tohle je klasika. Vychází ze vzpomínek na staré hliníkové rámy, které fungovaly jako jeden kus kovu a chlad zvenku poctivě vedly dovnitř. Jenže moderní profil vypadá jinak. Uvnitř má takzvaný přerušený tepelný most, tenkou izolační vložku, která vnější a vnitřní část rámu odděluje.

Kov už tak netvoří tepelný tunel a okno drží teplo srovnatelně s jinými kvalitními materiály. Rozhoduje celková skladba okna, ne to, že je z hliníku. Chcete-li mít jistotu, hledejte v technickém listu hodnotu Uw. Platí jednoduché pravidlo: čím nižší číslo, tím lépe okno drží teplo.

Mýtus 2: „To je jenom do kanceláří a mrakodrapů“

Je pravda, že u prosklených administrativních budov hliník dlouho kraloval, protože unese velké plochy skla. Do rodinných domů se ale dostal naplno taky. Nekroutí se, nepraská, nerezaví a roky vydrží skoro bez údržby, takže dává smysl i tam, kde s okny nechcete každou sezonu něco řešit. Dnes ho najdete u novostaveb i citlivých rekonstrukcí, od minimalistických krabic po starší vily.

Mýtus 3: „Velké prosklení znamená studený a drahý dům“

Obava, že velkými skly vytopíte akorát tak zahradu, je pochopitelná, ale u dnešních řešení lichá. Za komfort může kombinace izolačního (klidně trojitého) skla a rámu s přerušeným tepelným mostem. Právě proto můžou být hitem obýváků velké posuvné dveře, které spojí interiér s terasou a přitom z domu neudělají ledničku.

Na rozdíl od klasických otvíravých dveří se křídlo neotevírá do pokoje, ale odsune se stranou, takže velká skleněná plocha nezabere v obýváku ani centimetr navíc. Zdvižně-posuvný mechanismus přitom hladce zvládne i pořádně těžké křídlo. Velká plocha skla dnes není nepřítelem tepelné pohody, pokud je celý systém navržený správně.

Mýtus 4: „Hliník vypadá studeně a všechna okna jsou stejná“

Estetika je asi nejsnáz vyvratitelný mýtus. Hliníkové profily se lakují práškově prakticky v jakémkoli odstínu podle vzorníku RAL, umí matné i strukturované povrchy a zvládnou i dekory s kresbou dřeva. A bonus, který jiné materiály tak snadno nenabídnou: rám může mít zvenku jinou barvu než zevnitř. Tmavá antracitová fasáda venku, světlý rám v ložnici, žádný problém.

Mýtus 5: „Je to zbytečně drahý luxus“

Hliníkové okno zpravidla pořídíte dráž než základní plastové, to je fakt. Otázka ale je, co za ty peníze dostanete a na jak dlouho. Životnost se počítá na desítky let, údržba je minimální a materiál je na konci životnosti plně recyklovatelný.

Hliník se dá přetavit znovu a znovu bez ztráty kvality. A zatímco dřevěné rámy je čas od času potřeba přebrousit a natřít, hliník stačí občas umýt jako každé jiné okno. Když cenu rozpočítáte na roky užívání a na ušetřené starosti, luxus to najednou tolik nepřipomíná.

Hliníková okna a dveře dnes nejsou ani studená, ani výhradně do kanceláří, ani nutně drahá past. Většina mýtů se drží ze setrvačnosti, z dob, kdy technologie vypadala jinak. Jestli vybíráte okna nebo uvažujete o propojení obýváku se zahradou, vyplatí se posuzovat konkrétní systém a jeho parametry, ne dávnou pověst hliníku.